Mnozil Brass

Mnozil Brass

Zájem diváků vyprodal koncert skupiny Mnozil Brass již dávno před jeho uvedením. Kdo by se netěšil na skvělou interpretaci vícežánrového programu, prováděnou mnohdy v akrobatickém podání a doplňovanou šňůrou z rukávu sypaných, ale propracovaných a vtipných gagů, vše v pekelném rytmu a dokonalé intonaci.

V situačních scénkách opět dominovali Robert, Zoltán, Leonard a Thomas. Diváci určitě nebyli zklamáni a odnášeli si pěkný zážitek, leč nemohu se ubránit dojmu, že obě předcházející vystoupení souboru v Praze (2012 a 2013) byla zdařilejší a vtipnější.

Práci s hudbou lze vytknout jen máloco, ale právě některé hrané etudy postrádaly dřívější šmrnc a vtip, ostatně víme, jak těžké je udržet nasazenou úroveň v průběhu několika let - svojí roli jistě také sehrála změna v obsazení tuby.

Naopak, sborový zpěv, kterým Mnozilovci odlehčují své drtivé nasazení při téměř nepřetržitém hraní, dodal koncertu hodně lesku a dočkal se zasloužených ovací. Možná je ale slabší dojem z některých předvedených skečů pouze v mém subjektivním vnímání, nadšení diváků při závěrečném aplausu nemělo mezí a i jejich ohlasy po koncertu byly velmi příznivé. Každopádně má skupina stále co nabídnout a především jejich interpretační fond je neuvěřitelný.

Skutečnost, že se svým uměním křižují světem již téměř 25 let je obdivuhodná. Přejme si, aby jim tvůrčí elán vydržel a aby měli i nadále plné sály spokojených a šťastných příznivců.

Text: Jan Hodoušek